Dobré "evropské" známky pro české školství


Linec - "Po převratu se podařilo Česku nejvíc ze všech nováčků EU přilákat zahraniční investice. Ptáte-li se manažerů koncernů, proč se rozhodly pro našeho severního souseda, uvádějí jeden a stejný důvod: Dobře vzdělané pracovníky," napsal linecký týdeník OÖ-Rundschau.

Podle něj dojem podnikatelů neklame, "neboť český vzdělávací systém se skutečně nemusí ve srovnávání se západní Evropou stydět." List připomíná, že po devíti letech základní školy jde velká část žáků dál na gymnázia nebo na odborné vyšší školy. Ty nabízejí specializované vzdělání v technických, hospodářských nebo uměleckých oborech. "Jestliže dvacet procent občanů EU má pouze základní vzdělání, v Čechách je to jen šest procent," píše Rundschau. Cituje vrchní školní inspektorku Marii Kalábovou, která si pochvaluje českou praxi, která netřídí děti už po čtyřech letech "národní" školy, ale nechat je všechny absolvovat devítiletou školní docházku. "Pak člověka neudiví, že v ČR každoročně dělá maturitu 60 procent populačního ročníku, zatím co v Rakousku jsou to 43 procenta," dodává týdeník.

Tento základ podle něj nese ovoce i na univerzitách." Ačkoliv příjmací zkoušky omezují počet studentů, jejich podíl na obyvatelstvu je pořád vyšší než v Rakousku," píše OÖR. "Ekonomiku obvzlášť těší, že téměř třetina budoucích akademiků se rozhoduje pro technické obory. S tak vysokým podílem techniků jsou češi po Finech první v Evropské unii."

List dodává, že ale kde je tolik světla, tam bývají i stíny. "K deficitům českého vzdělávacího systému patří především nedostatek zařízení ke vzdělávání dospělých. Také proncip 'vzděláváním ke kariéře' se ještě neuchytil. Velká část podniků se dosud nepodílí na vzdělávání, takže to pak přináší příliš málo praktických znalostí. Ministerstvo školství ale slibuje odstranit tyto nedostatky v příštích letech."

Rudnschai píše, že Česko také pilně pracuje na integraci vysokého školství do EU. "Po vstupu padnou byrokratické překážky vzdělání v ČR. Uznání vzdělání je garantováno programem Erasmus. Už dnes udržuje většina rakouských univerzit kontakty s českými vysokými školami. Univerzita v Linci nabízí například studijní místa v Č. Budějovicích a v Praze, kde lze studovat na Karlově univerzitě, nejen nejstarší ve střední Evropě, ale i nejrenomovanější v ČR. Vzdělání v severní sousední zemi má tedy již dlouhou tradici..."

Obdobně podle OÖR bude řada Čechů po vstupu do EU studovat v cizině." V Čechách jsou ovšem obavy z toho, že někteří z nich po absolvování budou chtít z důvodu vyšších mezd v zahraničí pracovat," uzavírá list a cituje ministrini Petru Buzkovou, že by to byla škoda, protože by tak byli pro ČR ztraceni lidé, do jejichž vzdělání bylo mnoho investováno.

Článek OÖR doprovází statistickými daty. V ČR je 23 vysokých škol, na nichž studuje 140 000 lidí. Podíl akademiků na práceschopném obyvatelstvu je 9,6 procenta (v Rakousku 8,4). "Ačkoliv Rakousko má s 8500 dolary na žáka nejvyšší výdaje na vzdělání v Evropě, skončily naši nejmladší při tzv. srovnávacím testu PISA jen na desátém místě," uvádí list k efektivnosti českého vzdělávání. "Češi obsadili s výdaji na vzdělání ve výši 3000 dolarů na žáka 16. místo, němci s 5000 dolary jen 20. pozici.


(Českobudějovické listy 18. března 2004)