Obranné spreje

Jde o spreje s látkou, která při zasažení obličeje protivníka, jej svým dráždivým účinkem zneškodní. Původním uživatelem byla policie, ale později se tyto nesmrtící zbraně rychle rozšířily i do civilního sektoru, jako nenáročné, humální a vcelku účinné sebeobranné prostředky. Postupně se vyvíjela jak účinná látka, tak i způsob její aplykace...



Účinné látky

Původně užívanou účinnou látkou byl chloracetofenon (CN), ale v současnosti jej prakticky nahradil "modernější" chlorbenzalmalodinitril (CS). Jeho účinky jsou obdobné jako u CN, ale o trochu silnější. Pro CN se záhy vžilo výstižné označení "slzný plyn", které následně přešlo i na CS, ačkoliv jej svého času různí "odborníci" s oblibou označovali jako "nervový plyn", nebo prostě "nervák" (s nervově paralytickými látkami pochopitelně nemá vůbec nic společného).

Vzhledem k tomu, že látky CN i CS jsou chemického původu a zákonodárství některých zemí jejich použití na obranu zakazuje ("úřednická logika"), byli vyvinuty i účinné látky na přírodní bázi. Jde především o oleoresin capsicum (OC) v 6-10% koncentraci. V obchodech jsou s preje s ním označované jako "pepřové". Někteří lidé tvrdí, že působení "pepře" je intenzivnější a má větší vliv na opilce, šílence, zdrogované útočníky a zvířata, proti nimž údajně CN i CS působí jen omezeně. Stejně tak se oblibou říká, že na OC si lze zvyknout a poté již na danou osobu neúčinkuje (viz. např. nejmenovaný film se S. Segalem). Rozdíly v účinnosti mezi oběma látkami jsou ovšem spíše "kosmetické" a pohádky o nějakém "zvykání si" na OC zřejmě vymýšlel někdo, kdo nikdy nekrájel cibuli...

Některé náplně CN, CS i OC bývají ještě "dochuceny" barvivem, ať už viditelným nebo rozpoznatelným jen pod UV světlem, které má pomoci při pozdější identifikaci útočníka. V civilním sektoru popravdě není o co stát, většinou je tu pro uživatele důležitější to, zda se mu útok skutečně podaří odvrátit, než to, jestli pozdeji půjde útočníka vystopovat. Mnohem užitečnější je ovšem tato úprava pro policii, například při rozhánění demonstrací a následném zatýkání výtržníků.

Obecně mají všechny tyto dráždivé látky stejné, nebo alespoň velmi podobné účinky: při zasažení obličeje způsobují intenzivní pálení očí, "drobné" dýchací potíže (dávení, intenzivní kašel apod.) a případně i žaludeční nevolnost. Výsledkem je silná dezorientace a pocit tísně zasaženého, který okamžitě ztrácí jakoukoliv chuť v čemkoliv pokračovat a stará se především sám o sebe. Je ovšem třeba počítat s tím, že efekt je jednak dost individuální (závisí na tělesné kondici a citlivosti zasaženého) a druhak také nemusí být okamžitý, zpravidla vyžaduje jistou "inkubační dobu". A tak zatímco jeden útočník se okamžitě "složí", jiný se při stejném zasažení může rychle otřepat a další si zas zprvu ničeho zvláštního nemusí všimnout a ruku se sprejem vám bezevšeho zlomí v zápěstí. Okamžitým a zcela neovlivnitelným efektem je nicméně vyvolání přirozené obrané reakce protivníka, která následuje například i při nečekaném šplíchnutí vody do obličeje a přímý zásah každopádně cíl s vysokou pravděpodobností následně vyřadí z činnosti na 30 minut i déle. Nepřímé zásahy mohou způsobovat jen drobné komplykace, v závislosti na tom, jak "nepřímé" jsou.


"První pomoc" u osoby zasažené podobnou zneschopňující látkou spočívá v okamžitém opuštění zamořeného prostoru (případně i svlečení součástí oděvu které účinnou látkou nasákly), vymití obličeje, pobytu na čerstvém vzduchu a případně uložení do stabilizované polohy. Na zdravém člověku by podobná událost neměla zanechat žádné trvalé následky a měl by se z ní sám dostat i bez pomoci, ohrožení však hrozí např. u osob postižených astmatem, nebo některými druhy alergií. Rovněž dlouhodobý pobyt v zamořeném prostoru je velmi nebezpečný a veškeré zneschopňující látky se zde ve vyšší koncentraci vpodstatě chovají jako otravný (nebo spíše dávivý) plyn. Zkušenosti z demonstrací ukazují, že pro "revitalizaci" jednoho zasaženého je třeba minimálně 5-10 minut, vhodoným náčiním je rozprašovač na pokojové rostliny a zpravidla je nutná asistence alespoň dvou dalších osob. Zasažené osoby už zpravidla ani při nejlepší vůly nejsou použitelné v úsecích kde policie užívá plynových zbraní, většinou se přesunují do okrajových úseků, nebo přebírají "podpůrnou" roli.


Prostředky aplykace

Na počátku šlo o běžné tlakové nádobky, fungující na stejném principu jako třeba spreje proti hmyzu, lak na vlasy apod. Hnací plyn (oxid uhličitý, různé typy freonů apod.) svým tlakem hnal z nádobky přes trysku účinnou látku a rozprašoval ji do okolí s účinným dosahem do cca. do jednoho, spíše však poloviny metru. I v současnosti tento typ obranného spreje převažuje, především u prostředků nižší cenové kategorie.

Mezi modernější varianty obraného spreje patří například "tekutá střela", kolem níž bylo svého času hodně humbuku. Není to v zásadě nic jiného, než sprej s obvyklou náplní jehož tryska účinnou látku nerozprašuje, ale vystřikuje její tenký pramínek. Ten dostříkne dál (zpravidla cca. do 2,5 metru), není tak citlivý na vliv větru, ale zase vyžaduje přímý zásah a hůř se s ním strefuje do obličeje protivníka. Existují i luxusnější obranné spreje, které se dají přepínat mezi těmito dvěma režimi - buď pramínek "tekuté střely", nebo rozprášený oblak.

Nejmodernějším výdobitkem je sprej stříkající pěnu, který je v zásadě kompromisem mezi "tekutou střelou" a rozprášeným oblakem, ale důležitější je, že účinná látka v této formě není tak olivňována účinkem větru a na cíly víc ulpívá.

Demonstrační foto ze zkoušek pěnového obranného spreje

Posledním aplykační přístrojem jsou tzv. Plynovky - tedy plynové pistole, kde účinnou látku (obvykle CS) nežene plyn z tlakové lahve, ale jeho jemné krystalky jsou vymeteny z pistole či revolveru střelným prachem. Při letu se pak dráždivá látka odpařuje a vytvoří efekt oblaku. Skutečně efektniví dosah těchto zbraní je zpravidla do 5 metrů, pod 50 cm se naopak jejich použití nedoporučuje, neboť by mohlo dojít ke zranění útočníka drobnými částečkami. Efekt tu pochopitelně závisí na použité ráži, menší ráže jako např. 6mm Knall jsou víceméně srovnatelné s lepšími plynovými spreji. Ačkoliv jsou plynovky mezi některými osobami populární, daleko více mají odpůrců. Mezi jejich nevýhody patří především horší skladnost, vyšší cena, obtížnější manipulace a rizika plynoucí z vizuální záměny se skutečnou zbraní. Plynové náboje naopak mohou být vhodnou alternativou pro držitele palných zbraní, hovoří se například o první ráně v revolveru. Ani zde ovšem plynové náboje nemají příliš zastánců...

Dalšími, pro běžného uživatele ryze teoretickými, způsoby aplykace jsou zásahové plynové granáty, nebo specializované systémy na zabezpečení majetku (opálení malé náložky zamoří střežený prostor).


Obranný sprej ano či ne?

Obranný sprej je velmi vhodným prostředkem pro sebeobranu, často bývá doporučován i jako alternativa k palné zbrani. Při správném použítí dokáže pravděpodobně vyřešit většinu konfliktů, se kterými by se běžný občan mohl setkat. Má ovšem i své nevýhody.

Stejně jako každý sprej, i ten obraný je nutné před použitím protřepat. Není to ale až takový problém jak by se mohlo zdát - pokud totiž sprej nemáte zamčený v šuplíku, ale nosíte jej běžně na těle, případně v tašce, částečně ho protřepáváte při každém výraznějším pohybu. Zpravidla tedy stačí jen jedno důkladné protřepání denně, například když si jej ráno "oblékáte".

K velkým nepřátelům obraných plynových zbraní patří menší uzavřené prostory (auta, výtahy, záchody apod.) a také vítr, protože ve všech podobných případech můžeme velmi snadno zasáhnout i sami sebe. Zde je zajímavé, že efekt použití v menších místnostech se u slzného plynu a pepře dost liší - OC se tak rychle neodpařuje, a tak je zpravidla větší šance zamořený prostor opustit, ovšem látky CN a CS se naopak ze zasaženého prostoru rychleji "vytratí".

Stejně jako každá zbraň, i obranný sprej musí být pro použití připraven, aby svému uživately k něčemu byl musí být v nějaké "pohotovostní poloze" - obranný sprej zahrabaný někde na dně kabelky pod vrstvou různých dámských propriet je zpravidla úplně k ničemu. V krizovém okamžiku je jej pochopitelně nejlépe mít přímo v ruce, s prstem na spoušti - nejde koneckonců o střelnou zbraň, nehledě na to, že většina sprejů má pojistku proti náhodnému spuštění a lze je pohodlně schovat v ruce.

Hlavní devizou obraných sprejů je právě moment překvapení - obraným sprejem nehrozíme a "neodrazujeme" protivníka, ale "útočíme ze zálohy", nasazujeme jej rázně a bez varování. Protivníka si je dobré k sobě pustit na kontakt, překvapivě ho zneschopnit a rychle vzít nohy na ramena.

Navzdory často opakovanému názoru, není zasaženému útočníkovy potřeba následně poskytovat nějakou "první pomoc" - není totiž v ohrožení života ani zdraví. Teoreticky sice nějaké to ohrožení může hrozit u zdravotně postižených, ovšem i tady platí, že z hlediska zákona je vaše bezpečnost nadřazena bezpečnosti toho kdo vás napadl. Stejně tak je nutné mít na paměti, že se nakonec takový zasažený protivník nevyhnutelně vzpamatuje a může zkusit štěstí znovu...


Kde, jak a za co?

Obranné spreje jsou v ČR volně prodejné od 18 let, použití obraných sprejů zpravidla zákon nijak zvlášť neupravuje, na dovozci se pouze vyžaduje atest hygienické nezávadnosti.

Nevypadáte-li vyloženě na 14, většina prodejců po vás občanku asi ani chtít nebude. Mladistvím také obranné spreje často "načerno" pořizují jejich starší známí. Nemíním to nějak hodnotit, zpochybňovat naši legislativu, navádět někoho k trestnému činu, nebo ho obhajovat, ale ať si každý sám za sebe zváží, zda je lepší aby kdejaký mladý výrostek nosil nůž nebo raději relativně neškodný obranný sprej...

Obranné spreje se nedoporučuje kupovat na tržnicích, u stánků apod. Jejich účinná látka má totiž garantovanou živostnost cca. do 3 let od data výroby a různí neseriózní prodejci vám tak mohou nabízet k prodeji už dávno prošlé výrobky. Obranné spreje běžně je zakoupíte v různých Army Shopech, v prodejnách zbraní, či loveckých potřeb.

Na trhu jsou v současnosti k mání různé druhy těchto výrobků, v různých cenových relacích, kvalitě, provedení a také o různém objemu. S ohledem na omezenou životnost se je myslím vhodné vyhnout dražším jednorázovým výrobkům a kupovat cosi jako ověřenou střední třídu. Různé modely "police", "military", či "NATO" zpravidla neobsahují nic lepšího nebo horšího než ostatní spreje. Je vhodné zvolit především takový model, u kterého lze podle hmatu identifikovat polohu trysky a který vám bude velikostně i způsobem své obsluhy vyhovovat.

Pepřový obranný sprej maskovaný jako plnící pero

Nejběžnější provedení obranného spreje je jednorázové, má obsah kolem 40 ml a rozprašovač. Je k mání za 50-80 Kč. Často ovšem lze koupit podobné spreje i v menší velikosti, zhruba plnícího pera, případně rtěnky o objemu asi 25 ml. Bezpečnostní služby si zpravidla pořizují soupravy s vyměnitelnými náplněmi přímo u výrobců, které stávají něco přes 200 Kč, případně velké spreje o obsahu cca. 250 ml. Luxusnější prostředky, kombinované přístroje a podobé speciality se mohou snad vyšplhat na 500 Kč i více. Nejčastěji se ovšem kupují právě ony malé, jednorázové spreje které, jsou levné a lze je snadno skrýt v ruce.



Perlička:

"Pepřové spreje (OC) jsou hlavní zbraní doporučovanou turistům na Aljašce proti medvědům. Zasáhne-li sprej medvědovy oči nebo nos, dokáže se tím odvrátit útok. Bilog Tom Smith však udělal další objev, který potvrdil experimentálně: starší stopy pepřového spreje na stanu, oděvu, zavazadlech apod. jsou naopak pro medvědy velkým lákadlem. Takto "označený" předmět nenechají bez povšimnutí."

(Střelecká revue 6/2002, rubrika Ze světa zbraní)